Klášterní kostel

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Pravidelné bohoslužby:
Neděle: v 18.00 hodin
Úterý – sobota: v 17.15 hodin

Dominantou západní části náměstí v Domažlicích je klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a přilehlý konvent řádu obutých Augustiniánů – mnichů, jejichž zakladatelem je v roce 1287 český král Václav II. a jeho manželka Jitka. Zakládací listina byla vyhotovena v lednu 1288 pražským biskupem Tobiášem z Bechyně.

Poté bylo započato se stavbou klášterního kostela, která se protáhla a proto v roce 1379 povolil pražský arcibiskup Jan z Jenštejna sbírku na jeho dokončení. V roce 1419 přepadli Husité domažlický konvent, vypálili konventní budovy, rozehnali mnichy a vyplenili kostel. Správa klášterního jmění byla králem Jiřím z Poděbrad přenechána pánu Ježkovi z Boskovic a v roce 1470 převedena na pana Lva z Rožmitálu. Domažličtí požádali v roce 1534 o přenechání klášterního majetku, což bylo povoleno císařem Ferdinandem I. v roce 1557. Jelikož klášterní kostel i konvent byly značně zdevastovány, tak opravy trvaly téměř až do konce 17. století. Augustiniánský řád získal roku 1681 opět práva užívání kostela a bylo započato s budováním jeho vnitřního zařízení. Uskutečnilo se jak na účet řádu, tak i z dobrovolných darů příznivců klášterního kostela a mezi nimi byli Krištof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic, rytíř Stupparth z Löwenthalu a Jan František hrabě z Vrtby. Požárem ve městě v roce 1747 došlo k značnému poškození budov i kostela a jejich oprava se protáhla až do roku 1832, kdy došlo v listopadu k vysvěcení kostela.

Původně před kostelem na jižní stranu byl hřbitov, který byl obehnán zdí, a v roce 1841 byla městská hořejší brána zbourána a tuto jižní část pozemku odkoupilo město Domažlice. Na nově vystavěné zdi byly opět umístěny následující sochy z původní zdi, které jsou dílem sochaře Františka Ringelhahna v roce 1746 a to: sv. Mikuláš Tolentinský, Nanebevzetí Panny Marie, sv. Augustin, sv. Jan Facunda (ze Sahagún), sv. Tomáš z Villanovy, sv. Jan Nepomucký, sv. Václav, sv. Gelasius, papež a sv. Vavřinec. Klášterní zeď je u kostela ukončena kutou barokní železnou mříží pocházející z 18. století.

V chodbě kláštera bylo v roce 1731 umístěno 14 obrazů křížové cesty malířem Josefem Heidlem. Vzhledem k jejich značné zchátralosti byly v roce 1842 pořízeny nové obrazy, jejichž autorem je domažlický rodák a malíř Petr Wimmer (narozen 1822, zemřel roku 1879).

Ve 20. století došlo k několika opravám kostela i věže. Při obnově vnitřku kostela v roce 1913 byla zrenovována nástropní malba nad hlavním oltářem znázorňující korunování Panny Marie malířem Martinem Matoušem z Prahy. Vnitřní zařízení tvoří hlavní oltář se dvěma postranními oltáři a u hlavního oltáře jsou sochy učitelů církve sv. Augustina a sv. Řehoře Velikého z 18. století.